PETR RYBÁŘ (*1944)

zoolog, pedagog a publicista

Během svého bohatého života pracoval v řadě vedoucích funkcí v institucích zaměřených na oblast ochrany přírody, životního prostředí a vzdělávání, dočasně také jako profesionální žurnalista. Několik desetiletí byl činný jako konzultant Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) – profese a zájmy ho zavedly do přírodních oblastí různých koutů světa: expedičním či studijním způsobem procestoval asi padesát zemí na pěti kontinentech, o nichž napsal několik cestopisů (Čelenka Matky Země, Kanadou za romantikou a další), desítky reportáží, připravil řadu rozhlasových i televizních pořadů, přednesl asi 1500 veřejných prezentací s diapozitivy či videozáznamy, za něž získal i veřejná ocenění (např. Cenu Hanzelky a Zikmunda, 2003). Podílel se na přípravě popularizačních výstav v tuzemsku i zahraničí, byl editorem mnoha přírodovědných sborníků či encyklopedií (Přírodou od Krkonoš po Vysočinu, 1990; Přírodou z Polabí k hraničním horám, 2008 atd.), napsal také historický román. Vzhledem k cestovatelským a publicistickým aktivitám byl jmenován čestným členem prestižního Klubu cestovatelů Hanzelky a Zikmunda GLOBE, jeho osobní heslo je uvedeno v řadě encyklopedií (mimo jiné v encyklopedii Kdo byl kdo – Čeští a slovenští orientalisté…, Libri 1999), na jeho počest byla nazvána jedna z nově objevených jeskyní v Moravském krasu atd.

• Samozřejmě jsme byli zvědaví, kde se nachází zmiňovaná jeskyně a v čem spočívá souvislost s jejím pojmenováním. A zde je odpověď:

„Jde o nevelkou jeskyni v centrální části Pustého žlebu. Jako svého času aktivní speleolog jsem byl před lety přítomen jejímu zaměření a stal se asi prvním člověkem, který jí prolezl. A kamarádi na to při kreslení mapy nezapomněli.“

A můžeme se těšit na retrospektivní slideshow: EXPEDICE HIMALAYA ‘76

Roku 1976 byli východočeští horolezci v konkurenci 14 zahraničních expedic jedinou úspěšnou skupinou v Kašmírském Himálaji, jehož nejvyšší kótu zdolali – prvovýstupem nezlezenou severozápadní stěnou dosáhli vrcholu Nun Peaku, 7 135 m (viz též kniha P. Rybáře Čelenka Matky Země, 1979). V období normalizace bylo téměř zázrakem, že se našim horolezcům podařilo odjet – nepochybně i proto se výprava těšila značné popularitě, kterou si však zasloužila hlavně svými úspěchy. Vedle ocenění „za mimořádný sportovní výkon“ byla tehdy unikátním výsledkem fotodokumentace cizincům před tím zakázané oblasti Ladakhu-Malého Tibetu, jehož populace žila na úrovni mladší doby kamenné; pozoruhodné je i srovnání původních snímků obyvatel se záběry, které autor znovu pořídil po téměř 30 letech, když se do Ladakhu vrátil.
Matka a dcera z ladackého Panikharu
(foto z roku 1976 a po bezmála třiceti letech)
Autor před vrcholovou pyramidou Nunu
(foto z ledovcového plató v 5 350 m)
Úspěšně na vrcholu Nun Peaku (7 135 m)


(neděle 24.11, Kino Blansko, 10:55 hod., PETR RYBÁŘ: EXPEDICE HIMALAYA ‘76)