O nás Hosté Program Akce Soutěže Informace Partneři Archiv

PETR SLAVÍK (*1968)

fotograf divočiny

„Jdi tak, abys nepošlapal!“

K fotografování ho přivedlo cestování a jak sám říká, tehdy byl fotoaparát jen něčím v batohu k zaznamenání vzpomínek. „Toulal jsem se po světě a užíval si volnosti a dobrodružství. Dnes mám expedice přesně plánované a tím kdo velí nejsem já, ale fotoaparát.“

„Tuláctví“, jak nazývá své cestovatelské začátky, se změnilo v přesně plánované a náročné expedice za vymírajícími druhy živočišné říše. Stal se fotografem šelem a divoké přírody, oblíbil si Afriku, kam se vrací rád třeba k horským gorilám do Ugandy. Pokud by měl zvolit nejoblíbenější místo černého kontinentu, tak je to Botswana.

V obtížné branži, vyžadují vedle odvahy i trpělivost a houževnatost, se musí však umět vyrovnat i s případným neúspěchem. Neúspěšně putoval s himalájskými pastevci za sněžným levhartem nebo marně hledal „šedého ducha pralesa“ v zelené džungli Bornea.

S láskou k divočině se narodil a jeho zřejmě nejčastějším fotografickým cílem jsou šelmy. Říká o nich: „Myslím, že fascinují téměř celé lidstvo. Když se podíváme na různé automobily a boty a značky a reklamu, tak buď prodává krásná dívka nebo šelma. Ta fascinace šelmou je pro lidstvo typická po staletí. Myslím si, že je to směs strachu a obdivu. Když pracuji a někdy se mi daří pracovat i s kontaktními šelmami, tak tam ten strach musím absolutně odbourat, protože to zvíře ten strach z vás nesmí cítit.“

Fotografie, které přiváží ze svých expedic, představil v mnoha autorských výstavách, které však nebývají pouhým představením autorské tvorby. Výtěžek z aukcí, které jeho výstavy zahajují, bývá věnován na záchranné projekty chovu vzácných a ohrožených druhů zvířat. Osud zvířat chovaných v zajetí mu není určitě lhostejný. Úzce spolupracuje se Zoo Ústí nad Labem a je autorem knihy „Divoká srdce“, která představuje její obyvatele. Zoologické zahrady považuje za zařízení sloužící k nápravě lidských chyb. „Až člověk přestane narušovat životní prostor ostatních tvorů, nebude třeba mříží k záchraně druhů“, říká.

Přestože je zaměřením fotograf divočiny, nevyhýbá se ani jiným tématům. Na jedné z jeho afrických cest vznikl humanitární projekt „Dětský svět bez hranic“ a jeho stejnojmenná výstava podpořila pobyt sociálních pracovníků v zambijské Lusace.

Za svou tvorbu obdržel několik mezinárodních ocenění: Mezinárodní ocenění: Glanzlichter 2009 - highlights – Mammals, DPOTY 2010 - commended – Wildlife, Glanzlichter 2012 - highlights - Artists on Wings, Trierenberg Super Cirquit 2011 - Golden Medail, Oasis Photo Contest 2011 - Silver Medail, Veolia Environnement Wildlife Photographer of the Year 2013 - final round

Je autorem knihy Divoká srdce věnované tvorům chovaným v zajetí a spoluautorem knihy Divoká planeta. Na Rajbasu, mimo jiné, představí svou novou knihu Blízká setkání. „Na jejích stránkách si zatančíte s vlky na zamrzlém jezeře, budete únavou usínat na chatrné plošině v korunách amazonské džungle, ležet pod čtyři sta kilovým grizzlym, hledat skřítky v temnotách filipínských pralesů nebo jen tiše naslouchat volání africké noci“, slibuje anonce nakladatelství Jota.

Zajímá vás jak dlouho vzniká kniha o divoké přírodě a kolik procestoval autor zemí než spatřila světlo světa? Nenechte si ujít vyprávění profesionálního fotografa přírody Petra Slavíka o dobrodružstvích v horách Montany, v zasněžené tajze ruského Dálného východu nebo na březích řeky Khwai v severní Botswaně. Pokud se chcete dozvědět, jak se leží pod grizzlym, co cítíte, když se ztratíte v Andách nebo kde se fotí jaguár, je přednáška i jeho nová kniha určena právě vám.


(sobota 21.11. Dělnický dům, v 19:45 hod., PETR SLAVÍK: BLÍZKÁ SETKÁNÍ)

Osobní web