O nás Hosté Program Akce Soutěže Informace Partneři Archiv

Festivalová rada

Mgr. Lenka Klicperová, nar. 1976 (šéfredaktorka Lidé a Země)

Novinářka a fotografka. Začínala jako zpravodajka, posledních dvanáct let pracuje v časopise Lidé a Země, jeho šéfredaktorkou je od roku 2004. Navštívila řadu afrických zemí, pracovala v Angole, Namibii, Nigérii, Tanzánii, Keni, Etiopii, v Mali, Burkině Faso, Čadu, Nigeru či Demokratické republice Kongo, čtyřikrát v Afghánistánu a v Iráku. Zaměřuje se na dokumentování života domorodých etnik, na problematiku žen a jejich postavení ve třetím světě, na reportážní a portrétní fotografii. Kromě LaZ spolupracuje i s mnoha dalšími tištěnými periodiky, ale i TV a rádii. Za fotografie Surmů z jižní Etiopie získala v roce 2008 čestné uznání v soutěži Czech Press Photo. V roce 2008 stála u zrodu občanského sdružení Femisphera. V rámci něho vznikl i projekt Kongo - Ukradené ženství, který se týká masového znásilňování žen na východě Konga sužovaného válkou. V listopadu 2009 uskutečnila cestu do severní Keni, kde se zabývala ženskou obřízkou u kmenů Samburů a Elmolů. V lednu 2010 odjela na Haiti, postižené katastrofickým zemětřesením, aby zde pracovala jako fotoreportérka. V Čadu zpracovávala téma běženců z Dárfúru, v Iráku téma guerill PKK, v Ugandě pracovala s dětskými vojáky LRA. V roce 2010 v nakladatelství Mladá fronta vyšla kniha Afrika v nás, jejíž je spoluautorkou, za dva roky následovala Afrika v nás II. Je spoluautorkou několika dokumentů (Slzy Konga, Latim - Obřezané, Iráčanky) a řady televizních reportáží.

Jan Popelka, nar. 1950 (filmař, majitel TV studia)

Od dětství se věnoval fotografování, ale nakonec zvítězila kytara. Hrával s kapelou Nonus a když to už nebylo časově únosné, přišla na řadu 8 mm kamera. V osmdesátých létech sbíral ocenění za amatérské dokumentární, hrané i animované filmy. Kamera ho přivedla do jeskyní, kde se mu zalíbilo natolik, že se stal členem speleologické skupiny Plánivy. Po revoluci založil studio Audiovisual a začal se věnovat práci v oblasti televizní tvorby, zejména pro blanenskou kabelovku. Ve studiu si nadále ponechává prostor i pro tvůrčí činnost. V jeho produkci vznikají zajímavá dílka od cestopisných dokumentů až po videoklipy hudebních skupin. Zřejmě dosud největším počinem je celovečerní umělecký dokument o historii města Blanska „Příběh vody a ohně“, na kterém se autorsky podílel spolu se synem Radkem. Roku 2006 byl oceněn Cenou města Blanska za kulturu.

Za spolupráce se Sdružením Horizont (čestný člen) v jeho studiu vznikly úspěšné dokumenty WA-WA-WA!, HUKA - HUKA, Pod ochranou Hampatongů, KEMBALI!, BAMBUTI, Návrat severských šamanů, RUN FREE – Poselství Bílého koně a další.

Ing. Marek Audy, nar. 1969 (fotograf, speleolog a vydavatel)

Vystudoval VUT Fakultu strojní, ale zaměstnání projektanta velmi rychle opustil a vydal se na dobrodružnou cestu fotografa a objevitele. Jako fotograf jeskyní se proslavil po celém světě. Dokumentoval speleologické expedice zkoumající nejhlubší jeskyně Balkánu nebo objev nejdelší jeskyně v soli v Íránu. Sám již několik let organizuje výzkumné výpravy na stolové hory venezuelské Guyanské vysočiny, kde objevil nejdelší křemencovou jeskyni světa "Krystalové oči". Se svou ženou Světlanou založili začátkem 90. let grafické studio na zpracování digitálního obrazu a tisk velkoformátových fotografií. Společně vychovávají tři děti. Je autorem knihy Brány do Ztraceného světa, která získala prestižní ocenění Mezinárodní speleologické unie UIS a cenu Egona Ervína Kishe za literaturu faktu. Je zakládajícím členem Stereoskopické sekce Technického muzea Brno. Vedle stereoskopických leteckých a podzemních snímků se začal věnovat také stereofilmu (3D filmu) a speciálně stereomakrofotografii s makroboxem vlastní konstrukce. Na Rajbasu 2013 představí svůj první 3D film: Domino - Nitro ztraceného světa, 2013, 18 min

Kontakt: audy|at|speleo.cz, www.audy.speleo.cz

Mgr. Jiří Kučera, nar. 1973 (právník, moderátor)

Jako zástupce Města Blansko, které festival zaštiťuje, je tak trochu členem festivalové rady "ex offo". K festivalové problematice má však i přes svou "ouřední" pozici blízko, protože se na blanenské radnici nestará jen o řádné proplouvání úskalím zákonů a paragrafů, ale i o rozvoj cestovního ruchu ve městě a v regionu. Jak sám říká, festival je skvělý příspěvek k propagaci Blanska i drsné krásy okolní přírody. Od mládí je jeho koníčkem scénický šerm, reenacement a vůbec vše, co se točí kolem historie, chladných i palných zbraní, rekonstrukcí historických bitev a divadla. V posledních letech se také stále víc věnuje moderování historických i společenských akcí. Stojí rovněž v čele úzké skupiny propagátorů velkého génia a Cimrmanova současníka Kašpara Krásy Blanenského, která každoročně kolem 1. apríla přichází s nějakým novým objevem mistrova díla a s tím spojeným pokusem o netradiční český, a dost možná i světový, rekord. Světlo světa jich ostatně spatřilo už několik: nejvíc lidí s každou botou jinou, nejvíc lidí se žlutou ponožkou, nejvíc lidí, co "mají pod čepicí" a daších...

Petr Kašpar, nar. 1977 (režisér a organizátor expedic)

Po přerušení studií odešel za zaměstnáním do Prahy, aby propadl kouzlům audiovizuální a kamerové techniky, výrobě multimediálních prezentací. Postupně se dostal do podvědomí díky prezentacím vodáckých expedic. Propadl cestování a dobrodružství, založil WW8 expedition group, kde vymýšlí stále nové a nové projekty a snaží pomáhat v oblasti technického zajištění prezentací a výprav horolezců, vodáků a dalších dobrodruhů. Stává se důležitým článkem v soukolí významných filmových festivalů, náš RAJBAS samozřejmě nevyjímaje. Ten se mu stává osudným. V roce 2010 se zde seznamuje s producentem a uznávaným režisérem Stevem Lichtágem, dostává od něj nabídku ke spolupráci a od té doby společně tvoří pod značkou společnosti Twin Star Film.

Z filmografie: Hliněná řeka (2008), Konga (2009), No.9 Manaslu 8163 (2009), Sandstone (2012) a další

Ing. David Gladiš, nar. 1974 (zakladatel portálu Hedvábná stezka)

Dokázal vymyslet a rozhýbat mnohé a užitečné: cestovatelský portál, cestovatelské kluby v Praze a v Brně i festivaly Expediční kamera a Snow Film Fest.

Po prvních cestách Evropou se vydal stopem do Turecka a dle svých slov pochopil, že existují jiné světy, že bych se o nich měl dozvědět více a stal se „závisákem“. Dávky cestování musí být stále častější a silnější. Další cesta vedla do Turecka, Sýrie a severního Kypru. Následoval Írán, Indie a pak tři dlouhé cesty napříč Asií, nepočítaje drobné několikatýdenní výlety po Africe a Americe. Ale ani to nebylo dost. Nakonec jsem se i s rodinou přestěhoval na 14 měsíců do Thajska, odkud je do mnoha zajímavých míst kousíček. A pak další a další cesty ... Celkem navštívil na devět desítek zemí světa, některé i pracovně, když dva roky šéfoval státní agentuře CzechTourism a poté krátce pracoval i na Ministerstvu zahraničních věcí. Nezapomíná ani na Česko, které si objel na kole kolem dokola a další rok ještě napříč ze západu na východ. Je autorem knihy Hedvábná stezka, která nabízí návod, jak a kudy přejet po zemi podstatnou část Asie.