Pořádá: Horizont Blansko Technická podpora: WW8 expedition group Další pořadatelé: Rajbas
Čajovna a klub Ulita
Audiovisual
KSMB
Kola Novák - vše pro sport... Jsi 381134. návštěvník
Twitter Facebook
Hlavní partneři Portál Jihomoravského kraje Pivovar Černá Hora Jurek S+R Hlavní mediální partneři Lidé a Země HedvabnaStezka.cz Partneři Gatema s.r.o. WARMPEACE TATSUNO Benč Cestovní kancelář Kudrna Pekárny Blansko a.s. Hotel PROBE Český spolek horských průvodců ALPSPORT s.r.o. Horolezecký materiál TRASKO a.s. Weber RADIO ČAS Český rozhlas Brno Časopis Dobrodruh Nakladatelství Jota Obchod ALIQUIS AdventureMenu Moravský kras AV MEDIA Alpský klub Sitting wolf

Roman Mlejnek (*1964)

Vytvořeno: 9. 9. 2011 16:15
Poslední úprava: 9. 9. 2011 16:18

speleolog a entomolog

Biospeleolog Správy jeskyní ČR, který se více než třicet let zabývá entomologií. Členem České speleologické společnosti je od roku 1987, kde v roce 1991 založil biospeleologickou organizaci Antroherpon. Zoologickému průzkumu jeskyní se zaměřením na bezobratlé se věnuje nejen v jeskyních České republiky, ale i v zahraničí (především Balkán). Mimo jeskyně krasové se často zabývá podzemím v nekrasových horninách. Prováděl například biospeleologické výzkumy ve vulkanických jeskyních na ostrově Tenerife, dokumentaci kořenových útvarů v pískovcových jeskyních a v Západních Karpatech se věnoval výzkumu tzv. „stromových jeskyní“ v neovulkanických horninách.

Ve speleologii podnikl i řadu sportovních akcí, z níž asi nejhodnotnější je sestup do chorvatské propasti Patkov gušt – druhé nejhlubší vertikální šachty světa.

Do současné doby se spoluautorsky podílel na popisech 14 nových taxonů jeskynních brouků. Nejvíce cenný byl objev a následný popis nového rodu jeskynního brouka z jižní Hercegoviny. Nový druh a rod byl popsán pod vědeckým jménem Nauticiella stygivaga Moravec & Mlejnek, 2002 a patří mezi tzv. „filtrátory vody“ (extrémní adaptace na jeskynní způsob života – evoluční vrchol troglobiontních živočichů).

V Adršpašsko-teplických skálách natočil filmový dokument o pozemním labyrintu.

  • Co Tě vedlo k rozhodnutí natočit film o Poseidonu?

    Především jsem chtěl lidem přiblížit neuvěřitelně svérázný podzemní svět ukrytý v centrální části Teplických skal. Ve známém pískovcovém skalním městě se setkávají tři světy. Jeden svět patří horolezcům – Adršpašsko-teplické skály patří k nejvyhlášenějším horolezeckým oblastem – druhý je turistů a třetí svět je právě ten podzemní – ukrytý před zraky většiny lidí. O Poseidonu bylo před filmem publikováno mnoho příspěvků v odborných i populárních časopisech. Mapy jeskyní, propastí ani fotografie však nemohou zachytit celou tajemnou krásu a svéráznost podzemního labyrintu Poseidonu. A to byl také rozhodující podnět natočit film o tomto přírodním skvostu.

  • Byla to Tvá první tvůrčí filmová zkušenost?

    Ano, první filmová zkušenost. Původně jsem měl v plánu pouze nějakou prezentaci v Power Pointu s fotografiemi. Postupně se ale moje plány zaměřily na film. Je samozřejmé, že i zde byl vývoj. Nejprve jsem měl jen skromnější představy a plánoval jsem pouze několik natáčecích dnů. Rozlehlost podzemního labyrintu je však přímo impozantní a z několika dnů se postupně stalo dnů padesát. Je pravda, že v některých dnech nám nepřálo počasí a jindy jsme zase jen pro jeden, dva důležité záběry cestovali extra. Tím se samozřejmě získávají nové neocenitelné zkušenosti. 

  • S jakými problémy se tým během filmování museli vypořádat?

    Problémů byla celá řada. Některé části Teplických skal jsou těžko přístupné i po povrchu. Je to především Skalní ostrov, kde překonávat skalní průrvy se musí za pomocí lanových traverzů. S filmovou technikou, kdy jsme na některá místa transportovali i filmový jeřáb, to jde dost komplikovaně. Obtížné bylo i nasvícení větších prostor, např. některých propastí, které jsou hluboké až 70 m a světla do nich proniká jen minimum. Nakonec se to podařilo díky většímu počtu reflektorů, jež jsme rozmístili po celém úseku slaňování propasti. Pro kameru se pak musel zhotovit výtah, který společně s jeskyňářem zdolával 50 m hlubokou šachtu. Jen realizace tohoto extrémní záběru trvala tři dny. Ale vyplatilo se a vše se povedlo. Samostatnou kapitolou byly letecké záběry. Při nich jsme měli trochu smůlu na počasí. Lokální oblačnost nebo vysoká vzdušná vlhkost vše oddalovalo. Paradoxně nám vadil i krásný slunečný den – stíny ze skal nejsou rozhodně ideální. Ve vzduchu jsme proto byli postupně několikrát. Nakonec vyšly až ty poslední záběry, kdy po přechodu podzimní studené fronty byl čistý vzduch, a slunce překrývaly mraky. Když jsme filmování z ptačí perspektivy konečně dokončili, tak to bylo na pořádnou oslavu. Jsem také rád, že vznikl i Film o filmu. Oboje, hlavní film, který má celkem 40 minut a Film o filmu, je součástí DVD Poseidon podzemní labyrint. Více informací o vlastním systému Poseidon i upoutávka na film je pak na našich webových stránkách.

    (neděle 27.11. kino Blansko, ROMAN MLEJNEK: POSEIDON – PODZEMNÍ LABYRINT)